Česká stopa v Londýně I.

Asi nejdůležitější stopou, kterou Češi zanechali nikoliv pouze v Londýně, nýbrž v celém Spojeném království, bylo jejich působení v královském letectvu, neboli RAF, během druhé světové války. Jejich role zde byla dost významná (společně s Poláky), proto jsou zde dodnes na mnoha místech připomínáni a celebrováni.

Jedním z těchto míst, kde takovou českou stopu najdeme, je londýnský kostel St. Clement Danes. Tento svatostánek je oficiálním kostelem královského vojenského letectva (RAF), jak lze ostatně poznat už podle nápisu na kříži umístěném vedle vchodu, případně i na druhém stejném, umístěném ze zadní strany kostela.

Celkový pohled na kostel

Kříž vedle vchodu do kostela a druhý stejný na zadní straně kostela

Kostel stojí na malém náměstíčku u poměrně rušné křižovatky na ulici Strand, zhruba na půl cesty mezi Covent Garden a Templem. Při toulkách v této části Londýna jej minete jen stěží - v kostele velmi často vyzvání dost výrazným melodickým vyzváněním, zcela určitě jej nepřeslechnete, pokud se budete zrovna pohybovat nedaleko. Melodie zvonění vychází z populární britské dětské říkanky "Oranges and Lemons". Tento song si v ukázce střihnul sám Miro Žbirka. Říkanka zmiňuje v textu několik londýnských kostelů a mezi nimi právě i St. Clement Danes.

Nahrávka zvonění kostela

Otevírací doba v kostele je ovšem poměrně krátká - od pondělí do pátku od 9.00 - 16.00, v sobotu od 10.00 - 15.00 a v neděli od 9.30 - 15.00. Neodkládejte proto návštěvu až na pozdní odpoledne nebo večer. Rovněž je dobré si předem zjistit, zda se v kostele zrovna nekoná nějaká svatba nebo slavnost, jako se to stalo mně.

Otevírací doba kostela

V kostele se zrovna konala svatba jednoho z příslušníků RAF

U příležitosti svatby stála před kostelem čestná stráž

Hned za vstupem do kostela se na podlaze nachází velká rozeta s hlavními znaky RAF. V podlaze v hlavní části kostela, uprostřed mezi lavicemi, je vsazeno přes 900 kamenných znaků jednotlivých squadron (perutí). Jsou seřazeny víceméně podle čísel squadron, ty jsou ale děleny do podkategorií (stíhací, technické, podpůrné atd.), proto jsou pro lepší přehlednost na zdi napravo za vstupem do hlavní části zavěšeny dva obrázky s detailním přehledem umístění jednotlivých kamenů.

Hlavní rozeta za vstupem do kostela

Celkový pohled do interiéru kostela

V podlaze hlavní části kostela je vsazeno přes 900 kamenných znakú jednotlivých sqaudron RAF

Plán rozdělení jednotlivých sekcí podle podkategorií squadron

Detailní plán jednotlivých squadron podle čísel

Dále jsou ve stěnách kolem hlavní lodi umístěny vitríny a v nich pamětní knihy, ve kterých jsou postupně zapisována jména všech příslušníků RAF. Pamětní knihy jsou náhodně otevírány na různých stranách a tak se mi ve chvíli mé návštěvy nepodařilo najít ani v jedné z knih žádné české jméno.

Vitríny s pamětními knihami po obvodu kostela

Obálka jedné z pamětních knih

Jedna z otevřených knih. U každé knihy je přiložen speciální nůž pro náhodné otevírání stránek.

Zato jsem na podlaze úspěšně vyhledal všechny kameny se znaky českých perutí. Byly to perutě číslo 310, 311, 312 a 313. První z nich, stíhací peruť číslo 310, byla založena 12. července 1940 v Duxfordu nedaleko Cambridge. Poté následovaly další - 29. 7. 1940 - 311. bombardovací peruť, 5. 9. 1940 - 312. stíhací peruť a 10. 5. 1941 - stíhací peruť číslo 313.

Znak 310. československé stíhací perutě. Tato peruť byla založena jako první, 12. července 1940,
v Duxfordu nedaleko Cambridge. Ve znaku je český dvouocasý lev umístěný na meči, heslem je anglické: "We fight to rebuild" (Bojujeme za obnovu).

Znak 311. československé bombardovací perutě. Byla to jediná bombardovací peruť Čechoslováků. Létala s proslulými bombardéry Vickers Wellington a Consolidated Liberator. Ve znaku je husitský cep
a řemdih, heslem je české: "Na množství nehleďte".

Znak 312. československé stíhací perutě. Kámen už je tak ošlapán, že je stěží rozeznatelný. Ve znaku je letící čáp, heslem je latinské: "Non multi sed multa" (volně přeloženo: Ne mnoho mužů, ale mnoho činů). V jednotce létali známí piloti jako Alois Vašátko, František Peřina či Josef Stehlík.

Další z velmi opotřebovaných kamenů - znak 313. československé stíhací perutě. Ve znaku je letící jestřáb, heslem je české "Jeden jestřáb mnoho vran rozhání".

Mimo to sloužili čeští letci také v několika ryze britských perutích a jedné peruti polské. Poláci mají samostatný memoriál vsazený v podlaze na levé straně kostela. V polské 303. peruti sloužil jeden z nejúspěšnějších českých letců - Josef František.

Polský memoriál se nachází v levé části kostela

V 303. polské peruti sloužil jeden z nejúspěšnějších českých pilotů - Josef František

Znak 138. výsadkové perutě. Tato peruť prováděla výsadek československých parašutistů (Gabčík, Kubiš) do Československa v prosinci 1941 za účelem atentátu na Heydricha.

Znak 1. stíhací perutě RAF. Tato peruť je vůbec první perutí RAF, založená 13. května 1912. V peruti létal další z velmi úspěšných českých pilotů RAF, Karel Kuttelwascher.

Znak 68. noční stíhací perutě RAF. Ač byla tato peruť britská, její znak (sova) a heslo: "Vždy připraven", vybrali Češi v ní sloužící.

Znak 111. stíhací perutě RAF. Výjimečně je označen římskými číslicemi. Ve znaku jsou dva zkřížené meče na ondřejském kříži a uprostřed čtverec se třemi šavlemi. Heslem je latinské: "Adstantes" (Stojíc po boku). V peruti se proslavili mimo jiné letci J. Mansfeld, O. Kučera a další.

Znak 122. stíhací perutě. Ve znaku je leopard na muletě, heslem latinské: "Victuri volamus" (Létáme k dobytí). V peruti létali např. Otto Smik, T. Kruml a František Fajtl (od roku 1942 se stal velitelem této perutě).

Znak 222. stíhací perutě. Ve znaku je pakůň v plném trysku, heslem je zulské: "Pambili bo" (Přímo kupředu). V peruti působil i O. Smik s dalšími československými letci.

Na boční straně kostela byl položen český věneček. Kdo jej sem umístil se mi zjistit nepodařilo. Na věnečku byl vyobrazen jeden z českých Spitfirů a znaky českých squadron. Další věneček s českou vlajkou byl umístěn za židlemi v přední části kostela, nalevo od oltáře.

Český věneček na boční straně kostela

Detail věnečku

Český znak na Spitfiru. Obrázek pochází se stavebnice letounu od Družstva Směr.

Jeden z českých znaků na obrázku, v tomto případě jde o peruť č. 311

Další věnečky se nacházely v přední části za židlemi.

Další český věneček

Polský věneček

Další památka na Čechy se nachází v kryptě pod kostelem. Zde je umístěn ručně tkaný gobelín s vyobrazením "Poslední večeře Páně", který v Anglii během války ručně utkala paní Božena Havrlíková původem ze Zlína. Paní Havrlíková pracovala ve Zlíně v továrně Tomáše Bati a hned po událostech v roce 1938 utekla do Londýna za svým mužem, který zde pracoval jako obchodní zástupce firmy Baťa. Tapisérie o rozměrech 1,8 x 0,8 metru visela v jejím britském domově, kde rodinu Havrlíkových během válečných let piloti často navštěvovali a tapisérii při těchto příležitostech obdivovali. Kostelu ji dne 20. června 2018 z nostalgie věnoval její syn Stan se snachou, a to zejména z toho důvodu, že čeští letci neměli dosud v kostele, na rozdíl od Poláků, samostatný memoriál.

Slavnostního předání tapisérie se účastnil přidělenec obrany ČR plukovník Jiří Niedoba a jeho asistent CWO Luděk Vyškovský. Oficiální záznam z předávání naleznete zde.

Gobelín jsem bohužel vyfotil jen narychlo a tudíž ne moc kvalitně, neboť krypta v době mé návštěvy byla zavřená, z důvodu příprav na oslavu v kostele, místní farář mi ji přesto ochotně otevřel, ovšem neměl moc času a já jej nechtěl příliš zdržovat. V kryptě navíc nebyly moc dobré světelné podmínky pro focení.

Gobelín v kryptě kostela

Informační tabulka pod gobelínem praví: "Věnováno českým letcům sloužícím ve druhé světové válce.Tento gobelín s vyobrazením "Poslední večeře páně" je věnován českým letcům, kteří byli umístěni v Anglii během druhé světové války. Tento gobelín ručně vyšila v Anglii paní Božena Havrlíková ze Zlína. Mnoho českých letců ji navštěvovalo doma během války, aby jej shlédli. Věnováno z vděčnosti jejím synem Stanem a snachou Judy Havrlikovými, dne 20. 6. 2018

Myslím si, že žádný Čech by neměl návštěvu tohoto kostela při pobytu v Londýně vynechat a vzdát tak čest všem pilotům, kteří během války nasazovali své životy i v daleké cizině. Pokud budete mít možnost a přinesete květy či malý věneček, jistě vám bude umožněno jej v kostele položit na památku...

Odkazy:
Československé perutě v RAF - Wikipedie
Oficiální stránky kostela St. Clement Danes
Fotogalerie z kostela

Jak se sem dostanete?

Nejbližší stanice metra - stanice "Temple" (linky Circle a District) a odtud cca 200 metrů po ulici Arundel Street, nebo stanice "Holborn" (linky Central a Piccadilly) a odtud cca 700 metrů po ulicích Kingsway a Aldwych.

Nejbližší stanice autobusu - stanice "The Royal Courts of Justice", linky 11, 15, 26, 76 a 34I. Stanice se nachází přímo u kostela.

Koordináty kostela (GPS): 51.5131044N, 0.1138558W